Horké a suché léto se v našich končinách pomalu stává tradicí. Takové bylo to poslední i loňské. A jaké bylo to předloňské? No přece horké a suché. Pamatuje si vůbec někdo, že by v posledních desetiletích v letních měsících občas zapršelo tak, jak bylo potřeba? To sotva. Zato citelně registrujeme, že se průměrná teplota zvyšuje, že už v dubnu bývá v kancelářích a školních třídách bez klimatizace k nevydržení, že na venkově vysychají studny a vodní toky, že usychá úroda, stromy předčasně shazují plody a ty které dozrají, bývají drobné a scvrklé. Uvědomujeme si, že všechna voda z České republiky odtéká do moří, ale žádná sem odnikud nepřitéká ani se zde nezadrží. Přehrady, vybudované kdysi jako ochrana proti povodním, pomalu nemají co zachytávat. Nedostatek vody ovlivňuje negativně i průmyslovou výrobu. Začíná nám docházet, že spodních vod u nás ubývá, že se kvalita pitné vody i v těch nejhlubších vrtech díky chemickému způsobu zemědělství zhoršuje. Nemůžeme nevidět, že přetrvávající širé lány, rozorané během období kolektivizace, jsou tím nejhorším, co jsme mohli krajině z hlediska zachytávání srážkové vody provést – prudké bouřky spláchnou vrstvu orné půdy, nahromaděná voda se již nemůže do nasycené zeminy vsáknout, neexistující remízky ji nezachytí, takže struhami mizí nenávratně pryč. Ve městech je situace ještě horší – dešťová voda zasyčí na rozpáleném asfaltu či betonu a ztratí se v kanalizační síti.
Rozšiřování zatravněných ploch
Začínáme chápat, že ani nově vybudované přehrady, o kterých se tak často diskutuje, dostatek vody v krajině nezadrží a hlavně nezachrání zemědělskou produkci před zničujícím suchem. Potřebujeme zachytit a udržet vodu přímo v půdě. Řešením může být rozšiřování zatravněných ploch, vysazování stromků, zpevňování svahů křovinami či půdopokryvným rostlinstvem.
A co budování komunikací? Jak zajistit plynulý pohyb osob, vozidel, dostatek parkovacích míst i ploch pro společenské aktivity, jako jsou návsi, náměstí, dvory a nádvoří, hřiště a sportoviště, parkové cesty, vycházkové okruhy a promenády? I zde je plošné položení asfaltu či betonu z hlediska vodního hospodaření chybou. Oba zmíněné materiály odrážejí sluneční paprsky tak, že způsobují přehřívání okolí. Asfalt se navíc vlivem horka roztéká. Ani jeden z nich není vodopropustný. Voda po nich tedy pouze bez užitku steče. Takové chybě se však lze vyhnout. Řešením může být mlat.
Mlatová plocha je zodpovědným způsobem budování komunikací
Mlatová plocha či cesta je v současnosti stále oblíbenějším, moderním a ekologicky zodpovědným způsobem budování komunikací. Jedná se o mechanicky zhutněnou směs přírodního a umělého kameniva, tzv. minerálního betonu, která dobře propouští vodu i vzduch a navíc si zachovává přírodní vzhled. Díky němu dobře zapadá do jakéhokoli prostředí. Existuje v řadě přírodních odstínů a přestože na ni nejčastěji narazíme v prostředí cest pro pěší, odolá dobře i zátěži, způsobené pneumatikami automobilů při klidném provozu. Hodí se tedy pro parkoviště a příjezdové cesty.
Budete-li hledat firmu, která by vám takovou mlatovou cestu realizovala na vašem pozemku či ve vaší obci, najdete ji nejspíše mezi specialisty na zakládání zahrad či parků a jejich terénní úpravu i navazující údržbu. Taková firma bude mít také zkušenosti a hlavně technickou výbavu pro úpravu terénu, přípravu podkladu a náležité zhutnění minerální směsi. Touto činností se zabývá například firma Zahrady Skoupý, sídlící v brněnské části Vinohrady, která má s realizací a údržbou zahrad, parků, jezírek i s péčí o veřejnou zeleň mnohaleté zkušenosti.